Závody v lehké atletice

Každým rokem v tomto období organizuje Dětský domov Uherský Ostroh soutěž v lehké atletice, a jako vždy na krásném atletickém stadionu v Uherském Hradišti. Děti se na sklonku školního roku ulily ze školy a brzy ráno místo školních aktovek si vzali běžecké boty. Vyrazily jsme do dne plného sportování. Tento 24. ročník pořadatelé naplánovali jako vždy dobře a k tomu nezapomněli ani na počasí, které si pohlídali více než minulý týden při fotbale.

Po úvodní registraci a slavnostním zahájení se sportovci rozcvičili a opřeli se do tartanu na nejkratších tratích. Sprinty utíkaly rychle a jednotlivé kategorie finišovali svými finály za bouřlivého povzbuzování celé tribuny. Tyto sprinty vystřídaly technické disciplíny jako skoky do výšky, do dálky a hody, potažmo vrhy u starších kategorií. Zpestřením byl finálový souboj našich chlapců Kristiana a Ondřeje na skoku do výšky. Okolní diváci vycítili zdravou rivalitu u těchto sportovců a hecovali kluky do zdárných skoků, při kterých šla laťka stále výš a výše. Nakonec byl zaslouženě veselejším Ondřej, který na závěr zkoušel překonat laťku ve výšce 160 cm, což se mu nepodařilo, ale byl to již hezký výkon, za který by se nestyděl leckterý atlet. Skoky do dálky také ovládly naše dresy a z písku jsme vydobyli cenné kovy. V posledním bloku se pozornost soustředila opět k oválu a to s využitím celé jeho délky. Na řadu přišly běhy na 400, 800 a 1500 m. Jeden ovál zaběhla skoro nejrychleji Natálka, kterou až při finiši udolala soupeřka. Honzík chytře odběhl dvě kola a po právu mu z toho cinklo stříbro. Nejdelší trať dnešního dne byla okrášlená našimi dresy a výkony chlapců byli opravdu hezké. Nejlépe se v něm vedlo vysokému Maxovi, který když do běhu zapojí i ruce, tak příště bude první. Závěrečnou tečkou celého dne byly štafety 4 x 100m na které se chystaly všechny zúčastněné domovy a atmosféra byla opravdu sportovně nabitá. Po startovním výstřelu bylo ještě pole v první zatáčce vyrovnané a srovnávali se tratové handicapy, ale po první předávce se situace změnila a další předávka našeho týmu již byla s dostatečným nadskokem. Finišman štafety Ondřej už prakticky neměl s kým závodit a tak náš nabitý tým doběhl s přehlednou rezervou jako první.

Při slavnostním vyhlašování zněl známy song „We are the champions“ snad 100 x a tak si všichni dekorovaní mohli užít své zasloužené umístění s patřičným potleskem okolí. Naše již několikrát vzpomínané dresy se na stupních vítězů střídaly zřejmě tak často, že pro závěrečné vyhlášení domovů jsme vybojovali bronzovou příčku a mohli tak pogratulovat plně obsazenému týmu pořádajícího domova. Děkujeme za opět skvěle zorganizovaný meeting s partnerstvím Decathlonu a těšíme se na jubilejní další ročník.