Tomáš Slavata - Cirk La Putyka

28. dubna jsme za náš domov přijali pozvání od Tomáše Slavaty na představení „Okamžik“ divadelního novocirkusového souboru Cirk La Putyka a jejich Šapito v Praze. Tomáš ho pojal jako věnování a poděkování pracovníkům dětských domovů za jejich práci, kterou osobně vnímá jako velmi náročnou a nesmírně přínosnou pro samotné děti, i celou společnost. Sám aktivně přispívá a pomáhá dětským domovům po celé republice a součástí akce byl také sběr podpisů, které ho za jeho práci a snahu právem navrhují jako adepta pro státní ocenění.

Poděkování bezejmeným Hrdinům od Tomáše Slavaty

Dobrý podvečer Vám všem,

Pojďme se teď společně na okamžik ponořit do světa plného snů, světa, kde děti z dětských domovů nejsou tabulková čísla, ale příběhy a silné osudy, které nás dnes spojili v jeden tlukot srdce. I přes tu určitou bezmoc, kterou nesete, tak každý ten den krůček pro krůčku bojujete za šťastný konec dětského příběhu. Nechceme selhávat, a přesto máme pocit, že selháváme a máme pocit, že neděláme dostatek, hledáme odpovědi v nás samotných, ale nenacházíme. Možná právě to nám dává tu sílu být v tak náročném prostředí dětí, a tak blízko jejich trápení, ten pocit, že nechceme zklamat a nechceme to vzdát. Já sám jako člověk chybuji a stále hledám, jak mohu být větší oporou v tomto nelehkém světe a znovu a znovu cítím ten velký respekt vůči Vám všem a cítím hlubokou úctu k Vaši práci. Dovolte mi, abych se já sám Vám jako člověk znovu omluvil, za tu nespravedlnost, které musíte někdy čelit a té neznalosti široké veřejnosti. Tím jste, ale dle mého silnější a pevnější v tom co děláte. Vím, jak těžké je vychovat takové dítě z tohoto prostředí kdy selhává rodina a vím, jak těžké je vnímat i to, když to dítě ztrácíte. Snažíme se v tom zoufalství hledat tu nadějí a hledat tu sílu, jak ten dětský příběh nasměrovat. To, když to dítě ztrácíme, tak odchází kus nás a je těžké udělat víc, protože to nejde. Tím největším soupeřem se stáváme mi sami sobě, ale pro ten okamžik naděje, za kterou v tu chvíli bojujeme a chceme, aby to naše srdce tlouklo společně s tím dítětem. Nedávné záplavy ukázali, jak se dokážete spojit a podpořit se mezi sebou, ale hlavně jste začali jezdit s dětmi do zasažených oblastí a každý den s nimi pracovali na odklizení škod v dětském domově Bohumín a jeho okolí. Díky dobrovolným Hasičům z Kopytova Michala a Franty, jste dokázali s dětmi pomáhat rychle a těm nejpotřebnějším. Společně jste dávali a posílali peníze na materiální pro lidi a děti, kteří byli zasaženi záplavami. To, že děti dokázaly takto pomáhat je vaše zásluha a důkaz toho, jak je dokážete motivovat a vézt k těm základním hodnotám.  Neztrácejte tu naději a zůstaňte v tom skrytu reflektorů s tou tíhou, ale s pocitem, že jste pro ty děti vším v ten daný okamžik jejich životů.

Jste vzory pro lidi jako jsem já a pro mé přátele – Hromová parta, která je v tom semnou vždy když je potřeba. Poprosil bych, aby teď moji přátele v prvních dvou řadách povstali a pojďte společně semnou zatleskat právě Vám Bezejmenným hrdinům, protože tento večer a okamžik patří právě Vám.